Tiskárna
Tiskárna je výstupní zařízení určené k převedení digitální vizuální informace do titštěné formy (nejčastěji na papír). Jedná se tedy o zařízení, pomocí kterého si můžete vytisknout fakturu, dopis, fotografii vašeho idolu... prostě cokoliv.
Starší tiskárny se k počítači připojují přes paralelní port LPT1, v současné době se využívá především portu USB.
Přehled typů tiskáren (od nejstarších po současné)
Upravené elektrické stroje
Technicky jsou řešeny stejně, jako elektrické psací stroje s písmenky umístěnými na jednotlivých "kladívkách", které proklepávají znaky na papír přes pásku s barvou. Rozdíl je v tom, že tisk je řízen nějakým strojem (počítačem). Představte si to tak, jako by za vás počítač mačkal klávesy psacího stroje... :-)
Tyto tiskárny byly pomalé, hlučné, s jediným stylem písma a omezenou sadou znaků. Dnes už se nepoužívají.
Tiskárny s typovým kolečkem
Tyto tiskárny jsou technicky stále podobné modernějším elektrickým psacím strojům, rovněž využívají propisovací barevnou pásku. Jednotlivé proklepávané znaky však nejsou umístěny na pevných kladívkách, ale na tzv. typové růžici - plastovém kolečku, které je snadno výměnné a umožňuje tak používat více znakových sad či řezů písma.
Tisk na takovéto tiskárně byl kvalitní, avšak stále velmi hlučný a relativně pomalý.
Válcové (bubnové) tiskárny
Opět jde o průklepové tiskárny, které využívají pásku s barvou. Jednotlivá písmenka jsou tentokrát umístěna na otočném řetězu. Zvláštním typem těchto tiskáren jsou tzv. řádkové tiskárny, které mají řetězů více (třeba 80 - jeden pro každé písmenko v řádku).
Tisk je relativně kvalitní a rychlý, avšak velmi hlučný
Jehličkové tiskárny
Jehličkové tiskárny jsou asi nejstarším typem, se kterým se můžete běžně setkat, neboť jsou stále značně rozšířené kvůli svému levnému provozu (zejména v kancelářích a pod., kde nejsou vysoké nároky na kvalitu a rychlost tisku).
Technicky vzato jde stále o průklepové tiskárny, nenajdeme zde však žádná kladívka, typová kolečka či řetězy, jako u předchozích. Tisk je realizován tzv. tiskovou hlavou, která v sobě má několik "jehliček" zakončených malou kuličkou. Jednotlivá písmenka jsou před tiskem "resterizována" - to znamená rozložena na malé body. Každý bod je pak vytištěn zvlášť proklepnutím pásky jehličkou.
V praxi poznáte tisk na jehličkové tiskárně velmi snadno - vytištěný text je složen z malých, ale patrných teček. Při tisku navíc vydávají naprosto charakteristický vysoký nepříjemný zvuk.
Běžně se s touto technikou můžete setkat třeba i v metru a MHD - automaty na jízdenky i na jejich označení tisknou údaje jehličkovou metodou. Mnoho strojků na jízdenky v autobusech také tiskne jehličkově...
Jehličkové tiskárny dokážtí tisknout text i grafiku, jejich tisk má postačující kvalitu, je velmi levný a lze při něm "propsat" více kopií současně. S příslušným programovým vybavením lze používat libovolný font či znakovou sadu. Existují dokonce barevné jehličkové tiskárny, ale v praxi jsem podobnou ještě neviděl...
Mezi nevýhody patří hlučnost, nízká rychlost, relativně nízká kvalita a relativně vyskoké pořizovací náklady.
Podle počtu jehliček rozlišujeme 1-jehličkové, 9-jehličkové a 24-jehličkové. Dalo by se říci - čím víc jehliček, tím kvalitnější tisk. Ve skutečnosti však kvalita tisku není dána počtem jehliček, ale "umělým" zvýšením rozlišení - tzn. že jednotlivé znaky jsou složeny z více teček, mohou tedy být vykresleny přesněji.
Inkoustové tiskárny
Inkoustové tiskárny jsou první, které nepoužívají pásku s barvou. Jak už název napovídá, existuje zde nějaký zásobník inkoustu, který je různými metodami nanášen na papír. Obecně to umožňuje poměrně rychlý, kvalitní a tichý tisk, dokonce i barevný. Pořizovací náklady na inkoustovou tiskárnu jsou velmi nízké, provotní náklady naopak velmi vysoké.
Při barevném tisku ve skutečnosti nedochází k fyzickému míchání jednotlivých barevných složek, využívá se nedokonalosti lidského oka - na papír jsou natištěny těsně vedle sebe jednotlivé barevné tečky (černá, červená, zelená, modrá), které jsou tak malé, že lidskému oku splývají v jednolitou barevnou plochu...
Podle způsobu nanášení inkoustu můžeme tyto tiskárny dělit na:
Plnoprůtokové
Inkoust je v tomto případě neustále hnán čerpadlem, cirkuluje a vrací se zpět do zásobní baňky. Při tisku je tok inkoustu vychýlen elektrickým impulsem, čímž dojde k jeho nanesení na papír. Tisk touto metodou je nekvalitní a nepřesný, inkoust není chráněn před vysycháním.
Piezoelektrické
Využívají gravitačního působení, inkoust je nanášen elektrickým výbojem.
Bubble jet
Nejpoužívanější současná technologie, v tiskové hlavě je umístěno miniaturní topné tělísko, které při rozžavení odpaří kapičku inkoustu, která tak vysříkne na papír.
Tisk při použití této technologie je kvalitní (při použití kvalitního papíru se blíží klasické fotografii).
Laserové tiskárny
Princip fungování laserových tiskáren je v podstatě jednoduchý. Máme nějaký válec (selenový), tento válec je na celém povrchu nabitý kladným nábojem. Při tisku je válec v místech, kde mají být písmenka, grafika atd... osvícen laserovým paprskem, který jej (v těchto místech) vybije. Válec pak projde kladně nabitým tonerem (tj. náplní, barvou). Barva toneru je ve formě jemného prášku, který se na vybitá místa válce nalepí (můžete si to představit stejně, jako se třeba lepí prach na obrazovku televizoru díky statické elektřině). Válec následně obtiskně barvu na papír (ten je nabit záporně - opačné náboje se přitahují). Barva je potom do papíru "zapečena" zahřátím na relativně vysokou teplotu.
Barevný tisk
Barevný tisk na laserové tiskárně pobíhá stejně, jako černobílý, použity jsou tři tonery. Proti inkoustovým tiskárnám zde však dochází ke skutečnému míchání jednotlivých barevných složek, výsledná kvalita je tudíž vyšší.
Pořizovací náklady na laserovou tiskárnu jsou relativně vysoké, provozní náklady při černobílém tisku jsou ale podstatně nižší, než u inkoustových tiskáren. Barevný tisk na laserové tiskárně je zatím dost drahý.
Pokud jde o rychlost, laserové tiskárny jsou jednoznačně na prvním místě (desítky stran za minutu...)
Sublimační tiskárny
Sublimační tiskárny fungují na principu odpařování barevných složek. Tisk je relativně drahý, ale velmi kvalitní, používají se proto pro profesionální fotografický tisk a pod.
Termální tiskárny
Technicky jsou podobné, jako tiskárny jehličkové, není zde však žádná barvící páska. Pro tisk musí být použit specielní, termocitlivý papír. Jehličky zahřáté na dostatečně vysokou teplotu při kontaktu s takovým papírem způsobí barevnou změnu (zčernání) v místě dotyku. Používají se především do faxů. Takto vytištěný dokument však není stabilní, na světle bledne. S tím jsou spojeny další problémy (využití takových dokumentů jako právních dokladů a pod.)
Důležité pojmy
Rozlišení - tzv. dpi (dots per inch = bodů na palec) - je rozhodující pro kvalitu (resp. ostrost) tisku. Jeho hodnota udává, kolik jednotlivých bodů, ze kterých se obraz skládá, se vytiskne na jednotku plochy. Běžná rozlišení při tisku textu jsou 300 dpi - 600 dpi, pro kvalitní grafiku až 1200 dpi.
Papír
Běžně se tiskne na klasický papír formátu A4, ale většina tiskáren umožňuje tisk na všelijaké menší formáty, obálky, štítky, ... Zvláštní kategorii pak tvoří papíry pro podavače typu "tractor" - to jsou takové ty spojené do jednoho dlouhého pásu, na okraji s dírkami... :-)
Sdružování
Zvláště v posledních letech, kdy je oblíbené všelijaké sdružování funkcí všemožných přístrojů (dle mého názoru často zbytečné - viz mobilní telefon s digitálním fotoaparátem a rádiem...!), postihl tento trend i tiskárny. Můžeme se tak setkat třeba s tiskárnou kombinovanou s kopírkou a scannerem. Za určitých okolností jde o vhodné řešení (především do kanceláří, kde nejsou tak vysoké nároky na kvalitu a možnosti, a kde je důležitá úspora místa a ceny).