Reproduktory
Reproduktory jsou tzv. elektroakustické měniče - což je náze, který "učeně" říká, že mění elektrický signál přicházející vodičem na signál akustický, tedy na zvuk.Reproduktorů (resp. reproduktorových soustav) je velké množství od maličkých stolních stereoreproduktorů či sluchátek pro takové "běžné" ozvučení počítače, přes kvalitnější reproduktorové soustavy pro poslech hudby a pod. po reproduktorové soustavy 5+1 (domácí kino a pod. :-)
Reproduktorové sestavy
Stereo
Stereofonní poslech hudby je pro nás dnes již standardem. Pojem "stereo" nám říká, že nahrávka obsahuje dvě nezávislé zvukové stopy. K přehrávání stereozáznamu tedy potřebujeme dva reproduktory (resp. dvě reproduktorové soustavy). To vytváří dojem "prostorového zvuku", protože stopy nejsou totožné a z levé strany slyšíme něco jiného než z pravé (jako by třeba kytara seděla v levo a bubny v pravo). (stereozáznam samozřejmě můžeme přehrát i na zařízení s jedním reproduktorem, obě stopy se tak ovšem smíchají a žádný stereoefekt se neprojeví).
Výcestopý záznam (5+1)
Často se dnes setkáme s pojmy 4+1, 5+1 a pod., zejména v souvislosti s "domácími kiny" a jinou moderní technikou. Tato čísla označují počet reproduktorů v sestavě. Kupříkladu 5+1 znamená, že sestava má 6 reproduktorů: levý přední, pravý přední, přední, levý zadní, pravý zadní a basový. Reproduktory takto ("satelitně") rozestavěné okolo posluchače mají za úkol vytvářet dojem ještě prostorovějšího a realističtějšího zvuku, "pohltit vás" jak s oblibou říkají reklamní slogany :-) Aby tento efekt byl skutečně plně využit, je ale třeba, aby i příslušná zvuková nahrávka (případně film a pod.) měl zvuk nahraný v šesti stopách, pro každý reproduktor zvlášť (podobně jako stereo bylo ve dvou stopách). v případě nových filmů se to dnes již běžně dělá, hudební nahrávky jsou zatím převážně ve stereoformátu.